Vizsla a panelák
Vizsla a panelák?
Často se mě potencionální majitelé vizsly ptají, jestli je tento pes vhodný do paneláku(obecně do bytu). Většinou podlehnou obecnému povědomí, že psi jsou v paneláku chudáci, ovšem na vesnici, na dvoře - ó, ti se mají. A všechno je samozřejmě úplně jinak.
Bez ohledu na to, kde pes žije, je buď chudák nebo se má. Záleží to pouze a jenom na majiteli, jak se o psa stará. Vševědovi, který VÍ, že v paneláku jsou psi chudáci, položte kontrolní otázku. Jestli někdy měl psa (drtivou většinou odpoví, že ne), a pokud ano, jestli ho měl v paneláku. Můžete položit i další kontrolní otázku, jestli někdy dotyčný člověk prošel jakoukoli vesnicí a zaměřil se ne na domy, zahrady, kytičky, ale na psy u domů. Někdy vidíte doslova hrůzu, psy na řetězu, na který ho jako štěně přivážou a jako mrtvého odvážou. Psi s životním prostorem tvaru kruhu, poloměr je dán dvoumetrovým řetězem. Zde je polorozpadlá bouda, má-li pes štěstí, tak kastrol s vodou a nějaké ty zbytky. Bez základní veterinární péče, plný vnitřních i vnějších parazitů, psychicky i fyzicky stresován. Zeptejte se toho chudáka, jestli by se radši netrápil v paneláku, v teple, suchu a pohodlí, opečováván a milován celou rodinou, se stálou veterinární péčí (zeptejte se psa z řetězu, kdy mu naposledy čistili zuby), s dostatkem tak potřebných sociálních kontaktů a přiměřeným zaměstnáním - třeba jen procházky.
Pravdou je, že i na vesnici se situace mění, těch opravdu drastických případů už není tolik, a samozřejmě i některý pes v paneláku může být opravdu naprostý chudák. Jak jsem řekla, nezáleží tolik na prostředí, jako na majiteli.
Ale vraťme se k vizsle. Mám zkušenosti pouze s krátkosrstou, ale zato dlouholeté - více než 20 let. Mnoho let jsem měla vizsly v paneláku, mnoho let i na chalupě, na zahradě (ovšem tam byly pouze, když jsem tam byla také). Vím, o čem mluvím. Vizsly panelák milují. Milují teploučko, pohodlíčko, válení se na gauči, ev. pokud panička dovolí (a já dovolím vždy) i v posteli, milují neustálý kontakt s rodinou, všechno sledují a vyhodnocují. Výsledkem je, že se chystají na procházku dřív, než to paničku vůbec napadne. Jsou na očích, jakákoli odchylka v chování je viditelná a je konzultována s veterinářem - radši dřív než později.
Ale. Na druhou stranu je nutno vizsle poskytnout dostatečné vyžití. Jedno jaké, ale temperament si žádá svoje. Jinak je z vizsly znuděný, otravný pes a velký ničitel. Najde si zábavu sama a věřte, málokdy se to majiteli líbí. To "pravé ořechové" je samozřejmě pole, les, voda. Pozor na zrádné proudy, ostnaté dráty, hady, jedovaté návnady, dopravu všeho druhu a, ukazováček výstražně nahoru, bohužel často myslivce.
Nespoléhejte na to, že na loveckého psa by myslivec neměl vystřelit, mám vyzkoušeno, že mnozí vizslu neznají a nebo nechtějí znát. Buďte ve střehu, využívejte vynikající vlastnosti vizsly nevzdalovat se příliš od páníčka, a kde je to možné, snažte se s myslivci domluvit. Jde to, pokud myslivci vidí, že majitel psa zvládá, snaží se, aby pes v revíru neškodil, dodržuje zákazy vstupu v určitém období apod. Nejlepší je, pokud majitel naváže bližší kontakt s členem místního mysliveckého sdružení, nejlépe majitelem loveckého psa, a chodí do revíru s ním. Ten mu pak může pomoci i při výcviku - není tak těžký, jak by se mohlo zdát. Problém je právě volný pohyb po revíru, střelba (kapsle opravdu nestačí, měla by to být brokovnice) a přístup ke zvěři v přípravě na zkoušky - bažant, zajíc, kachna, ev. liška. Jinak vizsla zvládá velice dobře agility, canisterapii, dálkové pochody a jiné blbnutí všeho druhu. Hlavně být aktivní. Jestli vizsla něco není, tak lenoch.
Po aktivitě si pak užívá odpočinek v pohodlí třeba paneláku a umí to moc dobře. Proto ideální páníček je třeba městský myslivec bydlící v bytě. Myslím tím myslivce - kynologa nebo aspoň milovníka psů. Někteří myslivci po návratu z revíru pověsí klobouk a flintu na hřebík a se psem by nejradši udělali totéž. Každodenní práce se psem pro některé rozhodně není potěšení, ale nepříjemná a otravná povinnost. Tak přesně o těch nemluvím.
Okolo domu a zahrady je vždy dost práce a tím je míň času na psa. I veliká zahrada pro vizslu není nijak zajímavá, naprosto jí to nestačí, je to jen větší nudný prostor na venčení. Potřebuje ven. V paneláku té práce tolik není a je čas věnovat se psovi. Zúčastňuje se celá rodina, vizsla je proslulá svou poslušností, inteligencí a nevyhledává konflikty ani s lidmi, ani se psy. Kromě menších dětí s ní nemá žadný člen rodiny problémy. Pro svou povahu - vizsla miluje lidi a dává to nadšeně najevo - nejsou problémy s nájemníky, ti se tohoto poměrně velkého, ale milého psa nebojí. Většinou vizsla ani ty, kteří opravdu psy nemusí, nepopuzuje a nevyvolává tak různé protestní podpisové akce, které pak majiteli dost ztrpčují život.
Zdůrazňuji, na pracovní použití psa nemá život v bytě žádný podstatný vliv, kromě nutné trochy opatrnosti v zimním období. Pokud pes nemá venku pohyb, musíme ho zabezpečit před prochladnutím. Pořád je to ale pracovní pes, který ochotně plní úkoly a pro pána udělá téměř cokoli. Výhodou je velká vnímavost psa vychovávaného v rodině a dobrý vztah k majiteli, což je předpoklad pracovních výsledků. Vizsla nepracuje pod nátlakem, po zlém toho s ní moc nesvedete, přestane spolupracovat. Musí mít k majiteli důvěru, věřit mu bezmezně. Pak ho miluje a je ochotna mu vyhovět. Je velmi citlivá, špatně snáší trestání, už nesouhlasný pohled nebo káravý tón je většinou dostatečný trest. Člověk hrubý, prchlivý, neovládající sám sebe, s různýmy mindráky by si vizslu rozhodně neměl pořizovat, to není pes pro něj.
A proto. Jste vyrovnaný, sportovně založený a aktivní člověk s dostatkem času a nutných finančních prostředků? Je váš zájem trvalý? Nechcete jen udělat radost dětem, protože stejně péče o psa skončí na vás? Nejste snob a nehledáte pouze moderní doplněk (pro tyto účely se vyrábějí psi keramičtí)? Myslíte si, že vaší nevýhodou je pouze to, že bydlíte v bytě? Omyl. Právě vy jste ten pravý majitel pro vizslu.
Dle svého nejlepšího vědomí a svědomí - Alena Sázová